19700101-Rozhovor s Vlastou Karalem

O pár slov k uplynulé sezoně ale i k jeho bohaté fotbalové kariéře se s námi podělil nejzkušenější hráč našeho "áčka" Vlastimil Karal.

Vlasta odehrál 15 zápasů v 1. lize za Hradec Králové (2010/2011 - 10 utkání) a Bohemians Praha (2007/2008 - 5 utkání). S oběma kluby také slavil vítězství v 2. lize. Kromě zmíněných celků prošel také Čáslaví, Převýšovem, Letohradem, Olympií Hradec Králové a Dvorem Králové. S fotbalem začínal v Litomyšli.

Jak bys jako nejzkušenější hráč týmu zhodnotil uplynulou sezonu?
Podzimní část byl z mého pohledu velmi povedená. Hráli jsme ofenzivní fotbal, vytvářeli si šance. V podstatě všechny soupeře až na výjimky jsme přehráli. I když jsme nějaký zápas prohráli, bylo to vždy pouze o proměňování šanci. V tom byla naše největší slabina ale to je dáno mladým kádrem. Nicméně se náš fotbal musel fanouškům líbit i když se třeba nevyhrálo. Jarní část pro mě bohužel byla zklamáním. Z mého pohledu došlo u některých hráčů k uspokojení, mysleli si že to půjde samo stejně jako na podzim. Tréninková účast v zimní přípravě byla tragická a to se pak podepsalo na startu soutěžních zápasů. Trvalo nám asi měsíc než se to trochu srovnalo. Podařilo se nám nasbírat důležité body a naštěstí neměli starosti se záchranou. Ke konci jsme se potýkali s velkou marodkou a poslední zápasy z naši strany neměli ani zdaleka krajskou úroveň. Pokud kluci nebudou poctivě a pravidelně trénovat, nemohou předvádět výkony kterých jsou schopni, nebudou mít z fotbalu radost.

Je něco co bys z uplynulé sezony vypíchl, co se hráčům povedlo, s čím jsi byl spokojený?
Ukázalo se, že naši mladí hráči jsou velmi šikovný. Pokud chodí trénovat a vydrží hrát naplno většinu zápasu, naše hra měla vysokou úroveň. Po cely podzim jsem měl radost z fotbalu a radost z toho, jak se jako tým prezentujeme.

A je naopak něco co se nepovedlo, nefungovalo nebo je potřeba zlepšit?
Rozhodně účast na tréninkách. Nicméně věřím, že se to zlepší. Snad už si kluci v klidu odmaturovali…

Jsi jedním z nejstarších hráčů v týmu, hodně hráčů je o polovinu mladší než ty, jak se ti s nimi spolupracuje? Vnímáš zda k tobě mají respekt, vzhledem k Tvým zkušenostem, nebo je spíš zajímají aktuální výkony a je jim “jedno” že jsi hrál ligu?
Kluci v Dobrušce jsou dobře nastavení. Vnímají, když jim někdo ze starších chce poradit. Nebo třeba i vynadat. Chápou, že to není nějaké povyšování, jen jsme si to už prožili. Nás to také někdo musel naučit. Tak to prostě je. Mladí by bez nás hrát nemohli a my starší bez mladých už také ne (úsměv). V tohle to u nás funguje. Je to vlastně nejpodstatnější věc, kvůli které stále ještě hraju. Až mladí ztratí zájem a respekt, už to pro mě nebude mít smysl.

V čem vidíš největší sílu týmu?
Tým, parta. Bohužel to se také vytrácí. Parta se vytvoří jen společnými zážitky, ne konverzací na telefonu. Snad se nám povede teambuilding na vodě jako loni, kde jsme se odpíchli ke skvělým výkonům na podzim.

A v čem vidíš největší slabinu?
Trénovanost týmu.

Jak budeš nabírat sílu během přestávky na novou sezonu?
Akorát se vracím z rodinné dovolené u moře. A již na zmíněném sjíždění Vltavy s týmem.

Trochu z jiného soudku. Prošel jsi několika kluby, zahrál sis ligu. Na jaké angažmá nejraději vzpomínáš a proč?
Každé angažmá mělo něco, vždy jsme měli skvělou partu. Asi nejvíce mám v paměti Bohemku. Byl to obrovský skok oproti všemu co jsem do té doby zažil. Proto to mám asi nejsilněji v paměti. Najednou byl vyprodaný stadion, obrovský zájem od fanoušků, veškerý servis okolo, zápasy se Spartou s Slavií, spoluhráči které jsem znal z televize… Měli jsme tam skvělou partu mladých a dokázali si to náležitě užít. Ale vzpomínám samozřejmě i na hradecké angažmá, skvělou partu jsme měli v Čáslavi a s klukama se pravidelně scházíme doteď.

Máš nějakého oblíbeného trenéra který tě vedl?
Asi nejvíce mě ovlivnil pan Kotal v Hradci. Díky němu jsme postoupili do ligy a naším stylem se vyrovnali každému. Také trenér Hoftych na Bohemce měl skvělý přístup. Byl kamarádský, dával nám důvěru. Uměl skvěle odlišit fotbal a soukromý život. Vzpomínám s klukama hodně i na nynějšího trenéra Petříka, který nás vedl v dorostu v Hradci Králové. Na nějaké historky si vzpomenu i po letech. Je skvělé se tady takhle potkat po 24 letech, navíc i s naši masérskou legendou Mirečkem.

Se kterým spoluhráčem se ti nejlépe hrálo, případně který hráč ti nejvíce sedl jak herně tak lidsky?
Nejlepší výkony jsme předváděli právě pod panem Kotalem v Hradci. Začali jsme hrál na 3 stopery a málokdo si s tím uměl poradit. Proto jsme byli schopni porazit i spartu která tenkrát držela sérii myslím 33 zápasů bez porážky. Hráli jsme stylem, že každý věděl co má dělat a co udělá spoluhráč. Takže v tomto týmu se mi hrálo nejlépe. Jako jednotlivého hráče bych řekl Michal Šmarda. V Hradci byl pro nás oporou, vždy bral tlak na sebe. Pomáhal na hřišti a já jsem toho od něho hodně odkoukal i mimo hřiště. Byl pro mě vzorem. Také při angažmá na Bohemce byl moji oporou. Je to takový můj fotbalový táta (úsměv).

Jak dlouho tě ještě uvidíme rozdávat radost na hřišti?
Fotbal mě pořad baví. Baví mě kabina, po zápase si dát pivko a posedět. Kolektiv mě udržuje mladého, mám pořád přehled čím mladí žijí. Člověk se musí udržovat v kondici. Takže uvidíme jak dlouho bude sloužit zdraví. Kolena už se hlásí…

Máš nějaké doporučení pro své spoluhráče, aby byli příští sezonu úspěšnější?
Trénink, trénink a trénink… a nechat si poradit od trenérů a starších hráčů.